Volby na Kubě

Nový volební systém občané schválili v roce 1996 v referendu.

Volební systém není odnikud okopírovaný a je odlišný od systému takzvané zastupitelské demokracie.

Řídí se určitými normami, pravidly a zákony, které z něj dělají unikátní systém.

Jeho ústředním bodem je hlavní role obyvatelstva. Přitom komunistická strana Kuby jako taková, kandidáty do voleb ani nenavrhuje, ani nepodporuje, nevolí sama za sebe.

Jediný, kdo může kandidáty do voleb navrhnout, jsou jejich spoluobčané, návrhy na kandidáty se předkládají a diskutují na veřejných shromážděních.

Hlasovací právo mají všichni kubánští občané od dovršení 16 let.

Sčítání hlasů probíhá za přítomnosti veřejnosti, ve volební místnosti mohou být přítomni i cizinci, pokud je to zajímá.

Na Kubě nebylo nikdy zapotřebí aby volební urny střežili vojáci nebo policisté.

Stráže u volebních schránek tvoří žáci škol a studenti.

Volební akt probíhá za plentou a hlasování je tajné.

Na Kubě se nepořádají volební kampaně, neboť jsou velice finančně nákladné a málo ukazují, jakým způsobem se občanu dovoluje podílet se na volebním procesu.

Každý kandidát, který chce ve volbách uspět musí obdržet minimálně 50 % odevzdaných platných hlasů.

Kubánský parlament má jak ústavní, tak zákonodárnou moc.

Kubánský parlament má pře 600 poslanců, pětileté volební období. Obměna po volbách cca 60%.

Poslanci nepobírají poslanecký plat, nejsou za výkon funkce placení. Mohou vedle mandátu poslance vykonávat i jiné volené funkce například jako radní na komunální úrovni v místě svého bydliště. Dostávají pouze odměnu, která jim náleží za práci v jejich občanském zaměstnání..

Kubánská vláda nemá pravomoc vetovat zákony a nemá pravomoc rozpustit Národní shromáždění.

Poslancem může být člověk straší 19 let.

Parlament má rozmanitou skladbu: vedle vysokých státních činitelů a ministrů jsou v něm zastoupeni například dělníci, zemědělci, rybáři, pekaři, výtvarní umělci, hudebníci, básníci, a také důchodci. Záleží pouze na občanech koho navrhnou a následně zvolí.

Procento žen přesahuje 42 %.

Návrhy kandidátů do voleb na poslance za společenské organizace předkládají kandidátní komise. Neexistuje, aby na post kandidáta byl navržen pouze jediný člověk. Musí být minimálně dva.

* Doplnění: Seán Edwards (KS Irska) hovořil s Noelem Carrillem, bývalým kubánským velvyslancem v Irsku, v Havaně 14. ledna 2015

SE: V Irsku není známo téměř nic o kubánské demokracii nebo o kubánském volebním systému. Jak jsou kandidáti nominováni? Jaká je úloha různých lidových organizací, CDR [Committees for the Defence of the Revolution, česky Výborů na obranu revoluce; pozn.překl.], odborů, místních organizací atd.? Je možné dát peníze nebo využít vlivu k podpoře některého kandidáta?

NC: Do místní vlády může být kdokoli starší osmnácti let navržen do voleb do místních shromáždění, jež organizuje CDR, a potom zvolen tajným hlasováním. Do národního a provinčních shromáždění polovinu kandidátů navrhují místní volení zástupci, druhou polovinu komise vybraná ze společenských organizací a odborů. Strana členem této komise není (!). Komise berou v potaz potřebu zastoupení každého sektoru a každé oblasti naší společnosti.

Otázka spoluúčasti je velmi významná. Zástupci musí skládat účty voličům každé tři měsíce ve shromážděních každého voličského obvodu, jež organizují CDR. Mohou být také svolána v případě, že si většina voličů myslí, že svoji práci nedělají, jak náleží.

V několika posledních létech zavádíme změny v systému. Například oddělujeme ekonomické povinnosti vlády od politických. Chceme zlepšit úlohu delegáta v každém volebním obvodě. Místní vláda dostane víc politických pravomocí a ekonomických zdrojů.

Během voleb je jedinou povolenou propagací životopis kandidáta. Členové shromáždění pokračují ve své práci a dostávají stejný plat.