Literatura Texty písní a básní
Z obsahu:
Do síně
padlých hrdinů /Vítězslav Nezval
Dobrý den majore Gagarine
Hej rup VaW
Internacionála
/Eugéne Edmé Pottier
John Brown
Jsou-li krásné mladé květy v máji
český text P. Kohout, hudba B. Mokrousov
Ktož jsú
boží bojovníci
Píseň o granátu /S.K.Neumann
Píseň práce
/Josef Zapf
Píseň svobody /Fráňa Šrámek
Polámal se mraveneček
Přišli včas
/Vítězslav Nezval
Sulika
Svatá válka (Svjačžennaja vojná) // hudba A.V.
Alexandrov ruský text V.I.Lebeděv
- Kumač
Tluče bubeníček
Zpěv svobody /Josef Hora
Demokracie rozkvétá – Karel Kryl
Karel Kryl už dávno
věděl, jak to s naší slavnou republikou dopadne :
1. Demokracie
rozkvétá, byť s kosmetickou vadou:
ti, kteří kradli po
léta, dnes dvojnásobně kradou,
ti, kdo nás léta
týrali, nás vyhazují z práce,
a z těch, kdo pravdu
zpívali, dnes nadělali zrádce.
2. Demokracie prospívá
bez nás a pragmaticky,
brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky,
farář nám slíbil
nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky.
3. Demokracie
zavládla, zpívá nám Gott i Walda,
zbaštíme sóju bez
sádla u strejdy McDonalda,
král Václav jedna
parta je se šmelinářským šmejdem,
pod střechou jedné
partaje se u koryta sejdem.
4. Demokracie panuje
od Aše po Humenné,
samet i něha v pánu je
a zuby vylomené,
dali nám nové postroje
a, ač nás chomout pálí,
zaujímáme postoje,
místo abychom stáli.
5. Demokracie dozrává
do žaludečních vředů,
bez poctivosti, bez
práva a hlavně bez ohledů,
a je to mýlka
soukromá, snad z optického klamu,
že místo srdce břicho
má a místo duše tlamu.
HEJ RUP píseň Jiřího Voskovce a Jana Wericha z filmu Hej rup
(1934)
Nemít chleba nemít práci
Živořit jak darebáci
To přec nikam nevede
Sám si nikdo neví rady
Dejme hlavy dohromady
Snad se nám to povede
Dvě holé ruce nám krize bídou zaváže
Ale dvacet tisíc rukou hravě dokáže
Že když nás krize vypekla
Že si pomůžeme z pekla
Každý jak to dokáže
Hej rup - peklo nebude ráj se vrací
Hej rup - s námi kdo půjde najde práci
Hej rup - hej rup - jsme mladí chceme žít
Hej rup - všichni za jeden táhnem provaz
Hej rup - pro vás to platí jako pro nás
Hej rup - hej rup - že chceme všichni žít
Hej rup - kdo má sílu
Hej rup - ruce k dílu
Hej rup -hej rup - jsme mladí chceme žít
Hej rup - chceme práci
hej rup - hejrupáci
hej rup - hej rup - chceme žít
Přišli
včas úryvek z básně Vítězslava Nezvala
Přišli včas jak legendární
vojska z dávných kronik.
Zvítězili! Nyní sedí v hloučcích u harmonik.
Mají kouzlo ruských písní, jejich zvláštních tonik.
Jejich světlé oči září nad
osmahlou pletí.
Jsou tak lidští, chovajíce malé pražské děti.
Vybojovali mír a teď jej s námi světí.
Ruce zdrsněly jim bojem, duši
mají hebkou.
Pěticípá hvězda, jenž jim vyšla nad kolébkou,
zvítězila za svět v boji s umrlčí lebkou.
Milují svůj domov s vřelou
oddaností syna,
který zachránil svou matku v bitvě u Berlína,
pyšni na svou rodnou zemi, pyšni na Stalina.
Dnes se valí ulicemi Prahy
jako Něva,
za jásotu, který neumdlévá,
pyšni na svou zemi, pyšni na Koněva.
Nikdy nebyla jsi Praho,
krásnější, tak pestrá,
jako v dnešní den, kdy zdravíš je jak rodná sestra,
připíjíš si s novým věkem jako na Silvestra.
Ač jsi plná trosek, ač tě
Němci zbídačili,
ač ti snažili se přeťat zabijákem žíly,
jsi dnes slavná. Tvoje duše samým štěstím šílí!
Přišli včas jak legendární vojska z
dávných kronik.
Zvítězili!
Svatá válka (Svjaščénnaja vojná) // hudba A.V. Alexandrov ruský text V.I.Lebeděv - Kumač
Tato melodie byl hrána vojákům na nádražích, od kud odjížděli na frontu.
1.Již vstávej země ohromná
boj máš teď na smrt vést
jde cháska vrahů ničemná
tu rázně třeba smést.
refrén po každé sloce:
Ať svaté naše nadšení se vzdouvá jak vln proud!
Svět válka naše přemění, jež má vždy svatou slout
2. Jak pólům v ničem společným
vždy soupeřit je nám.
Chcem vést lid ke dnům slunečným,
chtít vládnout oni tmám.
3. Hned rána naše zakusí,
kdo týrat přišel nás,
jejich loupeřivé pokusy
a trýzně smetem vráz.
4. Jak vzlétnou hordy divoké
nad krásnou naši zem,
ty pláně rodné široké
my bránit všichni jdem.
5. Nic chásku vrahů nečeká,
než koule přímo v leb,
ta trýznitele člověka
hned sklátí v širou step.
6. My rvát se budem
ze všech sil,
nám vůle v srdci plá,
by v krátku vrahů zbaven byl
Svaz náš, zem veliká.
7. Již vstávej země ohromná,
již vstávej v krutý boj,
jde cháska vrahů ničemná,
ji rázně bít se stroj.
pozn: Mimo 1. sloku opsáno ze zpěvníku 6. a 7. postupného ročníku, Státní pedagog. nakladatelství 1959, překlad - český text - J. Urban, v tomto zpěvníku je sloka 1 totožná se slokou 7, ... asi je více překladů.
Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho,
prostež od Boha pomocia důfajte v něho,
že konečně vždycky s ním zvítězíte.
Kristus vám za škody stojí,
Stokrát víec slibuje, pakli kto
proň život složí,
věčný mieti bude;
blaze každému, ktož na pravdě sende.
Tenť Pán velíť se nebáti
záhubci tělesných,
velíť i život složiti,
pro lásku svých bližních.
Protož střelci, kopiníci
Řádu tytierského,
Sudličníci a cepníci
Lidu rozličného,
Pomnětež všichni na pána štědrého!
Nepřátel se nelekejte,
Na množstvie nehleďte,
Pána svého v srdci mějte,
Proň a s ním bojujte
A před nepřátely neutiekajte!
Dávno Čechové řiekali
A prieslovie měli,
Že podlé dobrého pána
Dobrá jiezda bývá.
Vy pokosti a drabanti,
Na duše pomněte,
Pro lakomstvie a lůpeže
Životóv netráťte
A na kořistech se nezastavujte!
Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého!
A s tiem vesele křikněte,
Řkúc: Na ně, hr na ně!
Braň svú rukama chutnajte,
Bóh pán náš, křikněte!
Do síně padlých hrdinů
Vítězslav Nezval
Vy, kdož jste padli bez viny
na bojištích a kdekoli,
daleko od své domoviny,
vy, které již nic nebolí,
vy, věčný spánek spící,
vy, bezejmenní mučedníci.
vy, oběti, jimž my, my živí
jsme dodnes za vše poplatni,
vy pro něž truchlí české nivy,
a vy, vy všichni ostatní,
vy, které zahubili kati,
vy, poutem téže sudby spjatí,
vy, jejichž rozplynulá jména
jsou jako stíny jitřních hvězd,
vy, aťsi muž anebo žena,
jste dovedli svou oběť nést,
vy, padli za svá lidská práva,
vám budiž věčná čest a sláva!
Píseň práce
Josef Zapf (český text Fr.
Hlaváček, hudba J. Scheu)
Ó zazni, písni vznešená,
o práci, která vrozena
přírodou lidstvu jest.
Vše čeho člověk užívá,
z šlechetné práce vyplývá.
Buď práci čest, buď práci čest!
Ta práce, matka pokroku,
a sní armáda otroků
jde hájit svoji čest.
Zásada naše na světě
po šťastném boji rozkvete.
Buď práci čest, buď práci čest!
Jen muži práce nelkejte
a k zápasu se chystejte.
Již přichází nám zvěst,
že práce zvítěziti má,
že padnout musí krutá zla.
Buď práci čest, buď práci čest!
Internacionála
Eugéne Edmé Pottier
Již vzhůru, psanci této země,
již vzhůru, všichni jež hlad zhnět!
Teď právo v jícnu duní temně
a výbuch zazní naposled.
Od minulosti spějme zpátky,
otroci, vzhůru k cílům svým.
Již chví se světa základ vratký,
my ničím nejsme buďme vším.
refrén: Poslední bitva vzplála,
dejme se na
pochod!
Internacionála
je
zítřka lidský rod.
Zachránců nejvyšších tu není,
ni bůh, ni césar, tribun též;
sami se spasme v zápolení,
veřejné blaho prohlasmež.
Žaláře ducha prolamujme,
nechť lup svůj pustí lotra pěst,
dujme již v svou výheň a kujme
železo, dokud žhavo jest.
refrén
Kdo utiskuje a lid šidí
a chuďasa krve saje daň,
bohatci břímě dát se stydí,
chudé právo - plivnout naň.
Muk pod bičem již máme dosti,
rovnosti zákon budiž zdráv.
Dí: není práv bez minulosti,
povinnost pak beze práv.
refrén
Jste hnusni,
vládci drah a dolů,
nechť slavozáří chcete plát;
což dílem nebylo vám spolu
práci jen stále okrádat?
Do bezedných této smečky
vše plyna nač rab musí dřít;
vraťte vše zpět, konec bude léčky,
jen co mu patří, žádá lid.
refrén
Dělníci, též rolníci, bratří,
jsme velkou stranou dělnickou;
všem lidem země jenom patří
a zaháleči ať již jdou.
Dost napásla se naší muky
vran, supů hejna kroužící.
Rozptýlí den příští jich shluky,
věčně plá slunce zářící.
reforem
Jsou-li krásné mladé květy v máji
český text P. Kohout, hudba B. Mokrousov
Jsou-li krásné mladé květy v máji,
ještě hezčí dívky v máji jsou,
když je slyšíš smát se večer na zahrádce,
tak se život změní najednou.
Éch ! Když je slyšíš smát se večer na
zahrádce,
tak se život změní najednou.
Moje štěstí je to někde blízko, na
okénko tiše zaklepám.
[: krásně je dnes venku, přijď sem na chvilenku,
bez tebe se dávno soužím sám. Éch! :]
Do života padne někdy tíseň, v
křídlech mraku přijde bouře zlá,
[: mraky odvalí se, vítr utiší se,
a nebe se znovu zamodrá. Éch! :]
Jsou-li krásné mladé květy v máji,
ještě hezčí dívky v máji jsou,
[: když je slyším smát se večer na zahrádce,
tak se život změní najednou. :]
Neptej se vlků a neptej se šakalů,
orlů na radu se taž,
vysoko na skálu, vysoko na skálu,
tam postav bdělou svou stráž -
když větra do skály perou,
kterou to píseň, hoj, kterou,
rachotná bouře, nám hráš?
Mohla by z větrů a vysoko na skále
jiná nám do srdcí hřmít,
vždycky nám hřímala, hřmít bude dál:
Svobodní svobodní být!
A my se zapřísaháme,
teď, když tě, svobodo, máme,
chceme tě na věky mít.
To jsem já,
Svoboda mladá, rozkvetlá
v červený květ.
To jsem já,
z děsu dýmavých měst, z bídy vyrostlá.
Mých kořenů tma
pila krev polí otroctví
tisícileté.
Jsem strom, jež bouřemi dral se a ví,
že košatí v slunci, že kvete.
Oči tisíců dívají se na mě.
Jsem jejich víra, jejich lidství, jejich sen.
Jsem jejich vztyčené rámě
v dokonalejší den.
Jsem továren vířivá píseň,
továren, v nichž budu tkát
za dnů, jež neví, co hlad,
vaše štěstí, váš šat.
Jsem žlutá pláň zvlněných klasů.
Vy hospodáři, stojící nade mnou,
v praskotu zrání, v šeptu podzemních hlasů
slyšte píseň tajemnou!
Jsem most
z včerejška v budoucnost.
Nad starým světem, novým klenu vám svět
rukou, kladivem převratných let,
rovnost, jednomyslnost
díla.
Jděte, zpívejte rudý nezmarný zpěv!
Pro čas, jenž pohnuv se odvážně letí,
pro vaše mocnější, moudřejší děti
mozek, ramena, krev,
všecko dejte!
Pozdrav pokoje těm, kdo se nedožili.
Čin spravedlnosti těm, kdo ví.
Prvního máje den bílý,
svátek, naději, splnění,
v družnosti sílu!
John Brown
In 1859 he tried to organize a rising of slaves in Virginia,
but he did
not succeed. He was taken prisoner
and hanged. Not long after his death the North
and the South
were at war
with each other and soldiers
of the North
were singing:
John Brown's
body lies a'mould'ring in the grave,
But his soul goes marching on.
The stars of heaven
are looking kindly down
on the grave of old John Brown.
He's gone to be a soldier
in the army of the Lord,
And his soul goes marching on.
Chorus:
Glory, glory hallelujah,
His soul goes marching on!
Hledat milé hrob šel jsem v dál
mučil srdce mé bol a žal.
Tebe budu mít věčně rád
kde jsi Suliko dej mě znát
Tu jsem náhle blíž růži zřel
slzou se vní déšť rosy chvěl.
Jak tak svěží dál kvítek Tvůj
milá Suliko, světe můj.
Aby růži své blíže byl
slavík do větví k ní se skryl.
Cožpak tady spíš ptám se já
řekni Suliko dívko má.
Vnořil zobák svůj v růže květ,
slavík v noci tmách začal pět.
Lesem píseň zní tak tesklivá
jak by říci chtěl jsem to já.
Píseň na
melodii "Tluče bubeníček"
(recitovala Vlasta K. na jihlavském náměstí 15.října 2002 na předvolební akci)
Tluče Havel, Špidla,
tluče na buben.
Svolávají hochy: Pojedete ven!
Pojedete do Kuvajtu, jako banda
policajtů!
Hola, hola, hej, vzájmu Jů
Es Ej!
Že prý nejsou prachy, letí po kraji.
Dluhopisy na to páni vydají.
Pro Havla a pro Tvrdíka vykrvácí
republika.
Hola, hola, hej, vzájmu Jů
Es Ej!
Na bělehrad,
Bagdád, na ten boží svět,
komu není hanba, jde si zastřílet.
Celá česká vláda kluše podle přání
strýčka Buše.
Hola, hola, hej, vzájmu Jů
Es Ej!
A kdyby snad četa v poušti
"zařvala",
na hradě ji čeká sláva nemalá.
Budou řeči bude tryzna, vrchní bača
ten se vyzná.
Hola, hola, hej, vzájmu Jů
Es Ej!
Píseň o
granátu S. K. Neumann
Jaký zločinec by byl bůh, kdyby byl,
který spravedlivý duch válku by dovolil ?
Býti
všemohoucí a neobrátit zbraně,
zbraně neviných na viníky štvoucí do kampaně -
mít blesky a hromy, archandělův meč
a nesrovnat se zemí vznešené domy kující zradu, strojící léč -
velet andělům strážným, vševědoucí
být,
a nechtít ani srdcem vlažným děťátkům s cesty granát odstranit -
děťátkům čtyřem berberským v Maroku,
tím, s čím si hrála, zabitým a osudem otroků,
neboť strůjci války a světa páni
jsou před granáty vždycky poschováni.
Ten granát zbloudilý čekal tam na
svůj den,
aby zabily vyjdou z továren.
Dravci se takhle ukryjí, u vesnice
měl díru,
válka zabíjí v boji i míru..
A na světě je válka, by ti co mají,
měli víc.
Šrapnelová je dálka mezi pracujícími a hordou pijavic.
A každý bůh se vždy paktoval s šakaly
panskými.
Ten granát, jenž děťátka roztrhal, byl možná požehnám kněžími.
Gagarin
Celý svět slyšel tu zprávu TASSU
celý svět zanechal hovorů,
celý svět vyskočil od rozhlasu
a zdvihl pohledy nahoru.
Dobrý den majore Gagarine,
tak jsme se konečně dočkali,
celý svět připil vám rudým vínem
lidé vám zezdola mávali.
Vyřiďte prosím na Měsíci,
vyřiďte mezi hvězdami,
co chceme všichni dneska říci
že přijdem brzy za vámi.
Já to tak zazpívat nedovedu
trémou se třese mi dneska hlas,
máte prý majore dvacet sedm
a svět je mladý podle vás.
Polámal se mraveneček (z internetu)
Polámal se mraveneček, víto celá obora,
o půlnoci
zavolali Julínkova doktora.
Doktor chrastil pokladničkou, Cikrt těšil:
neplakej,
zaplatíš-li poplateček, do rána ti bude hej.
Zaplatil mu třicet Kč, navíc ještě za předpis,
ráno skončil
v nemocnici, zralý takřka na odpis.
Čtyři stáli u postýlky, Cikrt si mnul ručičky,
peníze se
jenom sypou do té naší kasičky.
Nedožil se mraveneček ani druhé hodiny,
stoupla
prudce zadluženost té mravenčí rodiny.
Neměli již mravenečci, z čehoby dál mohli řít,
poradil jim
strejda Cikrt peníze si vypůjčit.
Sjednali si rychlou půjčku za necelou hodinu,
na dlouho
pak zadlužili svou mravenčí rodinu.
Tímto končí ten náš příběh, a co k tomu dodat víc?
Za rok
přišel exekutor, nezbylo jim vůbec nic.