ZPRAVODAJ Městského výboru KSČM v Jihlavě Lidstvo si bude muset vybrat mezi barbarstvím nebo socialismem Rosa Luxemburgová, Předseda Městského výboru KSČM Ing. Pavel Šlechtický slechticky.pavel@seznam.cz

Pozvání

na besedu se spisovateli Karlem Sýsem a Zdeňkem Hrabicou

která se uskuteční v úterý dne 2. června 2015

 v zasedací místnosti OV KSČM v Jihlavě, Úlehlova 5

v 16.00 hodin.

70. výročí osvobození našeho města od fašismu

K přítomným promluvil Ing. Pavel Kováčik, předseda Poslaneckého klubu KSČM

II. Světová válka není pouze historií, je varováním dnešku

Nepředstavitelné oběti fašistického tažení na civilním obyvatelstvu.

Vedle tisíců vypálených vesnic a měst jsou to také koncentrační tábory.

(NP, strana 521)

Buchenwald, 1937 – 1945 Z 240 000 vězňů, kteří táborem prošli, zahynulo zde 56 000, z toho 818 z Československa,

Belzec celkem 600 000 mrtvých, kapacita -15 000 zavražděných denně

Treblink Do plynové komory postavili až 2000 lidí, 25 000 zavražděných osob denně

Sobibór 20 000 osob/den

Bergen-Belsen 70 000,

Chelmno 320 000,

Dachau 200 000,

Flossenburg 30 000,

Gross-Rosen 40 000,

Janowska 40 000,

Jasenovac (85 000 – 700 000),

Majdanek 360 000,

Malý Trostenets 65 000,

Mauthausen min 95 000,

Terezín (1940 – 1945) od roku 1945 jako židovské ghetto, bylo zde umístěno přes 156 000 lidí, z toho asi 140 000 Židů a asi 35 000 jich zde zahynulo.

V tomto dlouhém výčtu míst, která přinesla jen utrpení dominuje

Osvětim (1940 – 1945) 1,1 mil obětí dle Státního muzea Auschwitz-Birkenau

3,0 mil podle norimberské výpovědi Rudolfy Hösse,

Zahynulo zde 73 000 Čechů a Slováků.

Prostor Vysočiny osvobodily jednotky 2. ukrajinského frontu maršála Malinovského.

Ani tyto poslední dny války nebyly bez obětí.

Do Jihlavy přijelo čelo 5. gardového tankového sboru generála Saveljeva, bojující ve svazku 6. GTA generála Andreje Grigorjeva Kravčenka, kolem páté hodiny ranní. Na náměstí byli tankisté vítáni jihlavskými obyvateli. Po krátké zastávce se vydávají sovětské tanky k poslednímu útoku. U městského hřbitova byly tanky zaskočeny skrytým německým tankem. S osádkami sovětských pancéřů zahynuli i dva Jihlaváci Filip Barták a Oldřich Novák, kteří rudoarmějcům ukazovali cestu na Pelhřimov.

Do Telče přijela Sovětská armáda 9. května v 9 hodin. V této době se rozpoutal urputný boj v Krahulčí mezi jedenáctičlenným družstvem dobrovolníků z Telče a nacistickou jednotkou, při které padlo šest telečských dobrovolníků.
      V Polné ještě 9. května dlela německá kolona, která byla bombardována, a s ní i část města. První sovětský voják, který přišel do Polné, byl Valentin Indus, který zde byl těžce raněn a svému zranění podlehl.
      V Třešti vypuklo z podnětu vysílání pražského rozhlasu 5. května povstání. Revoluční národní výbor vystoupil z ilegality a pod vedením komunisty Josefa Smejkala přednesl revoluční prohlášení výzvu k obyvatelstvu. V průběhu prvního dne povstání došlo k řadě potyček s příslušníky Wehrmachtu. RNV vyhlásil místní mobilizaci. Hned od rána druhého dne zuřily prudké přestřelky na všech přístupových cestách k městu. 7. květen v ranních hodinách pronikly jednotky SS a Wehrmachtu, přes barikádu na úseku Stonařov do města. Po důkladném pročištění města a zatčení mnoha mužů se podařilo obranu města překonat. Na nádvoří místní věznice byl před očima svých synů zastřelen učitel Vozáb. Hned po něm příslušníci partyzánského oddílu. Po chvíli k nim přibyl k smrti utlučený lékárník Valníček. Odpoledne se mezi zatčené dostavila místní rodačka členka gestapa Herta Kašparová, která si vybrala 20 mužů, které dala po chvíli pro své potěšení postřílet.
        Při povstání v Třešti padlo nebo bylo popraveno celkem 58 občanů Třeště.
Do Třeště přijela rozvědka Sovětské armády 9. května večer a 10. května 45 bylo město osvobozeno.
U příležitosti 20. výročí osvobození byl udělen hrdinnému městu Třešť Řád Rudé hvězdy.

Třešťský kronikář Josef Motl napsal: Básník nevyzpívá, malíř nevymaluje, ani nikdo jiný nevyjádří kolik štěstí a lásky bylo v očích a srdcích těch, kteří se dočkali příchodu Rudé armády.

      Na jihlavském hřbitově odpočívá ve společných hrobech 50 důstojníků a poddůstojníků spolu s 361 vojíny, celkem 411 vojáků, kteří padli v prostoru Českomoravské vysočiny.

2. květen 2015 – průjezd „Nočních vlků“ – další foto

Hlavní projev na prvního máje v Jihlavě přednesl Ing. Pavel Kováčik, předseda Poslaneckého klubu KSČM Májové setkání moderoval Ing. Ladislav Vejmělek

Čeřínek, 1. květen 2015 – texty a foto

Čeká nás toto znovu? Jestli zapomeneme, tak ano. Ale nepředstavitelně ještě horší. Věnujme trochu pozornosti následujícímu!

Ve středu 8. dubna 2015 se v Praze konala ustavující valná hromada Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Spolek byl registrován na základě rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jeden za zakladatelů Tomáš Pecina prohlásil, že to, oč se spolek snaží, bude dovršeno až příštími generacemi. Další ze zakladatelů Jan Šinágl, ve své řeči označil vznik ČSR v roce 1918 ze svého pohledu za chybu, za kterou platíme dodnes. Spolek zamýšlí založení vlastního nakladatelství s názvem Sudetenverlag, stavění pomníků, odkrývání masových hrobů. Přítomný byl také Felix Vogt Gruber, předseda Witikobundu, nejradikálnější součásti SL.

Pro srovnání: V druhé polovině března 2015 se konal v Petrohradu sraz evropských nacionalistů

Mezi 400 účastníky byl také šéf neonacistické strany Německa (NPD) Udo Voigt hlásící se k odkazu Hitlera, (v loni zvolen do Evropského parlamentu jako poslanec).

Heslo protestujících proti srazu bylo: „Každému nacistovi jeho Norimberk“.

Ano, ať zůstanou doma, za oceánem, dají ruce pryč od Evropy.

Svět bude bezpečnější //připravil zadrazil49

Pozdravme spasitele Světa a šiřitele demokracie, plavící se v potocích krve: Yankee go home, US army not welcome, Do not irritate Russia, You are unwelcome in our country, US army get out!!!

Dálnice u Jihlavy, 30. března 2015

A tak se člověk kouká na projíždějící hranatou plechovou kavalerii, na vozidlech sedící hochy, naivně sem tam zamávající a jednoho napadne myšlenka - jsou tito podle televize 18ti-letí hoši našimi nepřáteli, nebo spíš s nimi máme společného nepřítele v podobě našich vlád, které je vlastně do těchto prostorů posílají. V čím zájmu?

Ve zbrani ale vítáni nejsou.

Praha - Václavské náměstí - sobota 28. března 2015

15.00 – 17.00 hodin

Část jihlavské skupiny před manifestací. Po manifestaci již vlastnoručně namalované transparenty komunistické mládeže si odnášeli jiní účastníci manifestace. Požádali o ně – chtěli je na památku.

Jihlava náměstí středa 25. března 2015

14.00 – 16.30 hodin

Proč podepsat petici?

Blahopřejeme ženám k jejich svátku

Mezinárodní svátek žen - 8. březen má slavnou a dlouhou tradici. Je spojen s bojem za jejich práva, za práva jejich dětí.

Počátek tradice sahá až do roku 1898, prvního nepokoje Newyorských švadlen. Protestovaly proti nízkým mzdám a špatných pracovním podmínkám (požadavky: kratší pracovní doba, vyšší mzdy, volební právo a zákaz dětské práce.)

Svátek žen je spojen se jménem Kláry Zetkinové (Clara Zetkin und Käthe Duncker) a mezinárodní konferencí socialistických žen roku 1910 v Kodani (Kopenhagen, 27. August 1910).

V Kodani v roce 1910 se stovka žen ze 17 zemí shodla na vizi sociální péče o matky a děti:

- zavést osmi hodinovou pracovní dobu, a šesti hodinovou pracovní dobu pro dělnice od 16 do 18 let,

- zákaz práce dětí pod 14 let a zakázat noční práce žen,

- stanovit mateřskou dovolenou před porodem a 8 týdnů po porodu,

- zřizovat zvláštní místnosti v továrnách pro kojící matky, udílet podporu těhotným, které nemohou pracovat,

- uzákonit bezplatné lékařské ošetření a pomoc porodní asistentky, poradna pro těhotné a šestinedělky,

- zavést jednotné a bezplatné školství, bezplatné a povinné stravování školních dětí,

- pro dělnické děti zřizovat prázdninové tábory,

zubní ordinace,

jesle, mateřské školy, lázně, plovárny, tělocvičny, sanatoria, školy v přírodě,

nerozlišovat manželské a nemanželské děti.

V roce 1945 vznikla Mezinárodní demokratická federace žen. Ta požadavky žen rozšířila o jejich boj za mír.

Roku 1975 byl mezinárodní den žen oficiálně uznán také OSN.

Boj za mír v letošním roce, který je zároveň rokem 70. výročí porážky fašismu, vystoupil do popředí.

Současnost na příkladu Ukrajiny dokládá, že před 70 lety byl sice fašismus poražen, ale ne zničen. Stále existuje jeho příčina, jeho živná půda, kterou je kapitalismus.

Dnešní boj za mír znamená vystoupení proti účasti České republiky z agresivního uskupení NATO. Vyslovit NE válce na Ukrajině, vedené kyjevskou vládou proti vlastnímu obyvatelstvu. Vyslovit NE vraždění Ukrajinců bojujících za svá práva.

Ani sebevětší zájem a snažení Spojených států nemůže donutit Slovany bojovat proti Slovanům.

Boj za mír znamená vyjádření nesouhlasu s jakýmkoliv pobytem vojáků USA na našem území.

Boj za mír znamená výzvu vládě – chceme mír, ne válku.

Zadražil49

Porovnání vývoje nezaměstnanosti, jednání druhého zastupitelstva města, … celý text

Co všechno je možné !

Zdena Mašínová se obrátila se žádostí o vrácení rodinného majetku na Ústavní soud. Statek v Lošanech na Kolínsku, zabavený komunisty, jí soudy opakovaně odmítly vydat.

Naposledy se proti jejímu dovolání postavil loni v listopadu Nejvyšší soud. O nejnovější žádosti Mašínové informoval Český rozhlas Radiožurnál.

"Po delší úvaze jsem se rozhodla, že se odvolám k Ústavnímu soudu, protože se mi to zdá jako opravdu nehorázná nespravedlnost vůči naší rodině a obětem, které naše rodina přinesla," uvedla Zdena Mašínová.

Nalezeno 24. 1. 15 na: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/sestra-bratri-masinu-zene-boj-o-majetek-k-ustavnimu-soudu/r~395f8c9aa3a211e490f70025900fea04/?utm_source=volnyHP&utm_medium=newsbox&utm_term=link_1

Pro připomenutí: odkaz na soubor, kde část je věnována právě Mašínům

Zadrazil49

Raper kapely „Masový Wrazi“ vraždil

32 let starý Marek Teplý (sám sebe nazývající EL Marón)

Skladby skupiny jsou o smrti, násilí, zabíjení, o nejhorších snech a nejzvrhlejších představách.

Tolik ze zprávy v médiích z informací z médií, lidé vyslechnou a svět se valí dál.

Je smůla že se svoboda v současné společnosti dá vysvětlovat tak, že s řešením problému se musí počkat, až se stane a to je pro oběť většinou už pozdě a pro kriminálníka bohužel také. Příznaky mnohdy na z prvního pohledu zřejmé se v souladu se zákony ignorují. Tedy ve stylu dokud se nic nestane, nemůžeme zasáhnout.

Kultura by měla ukazovat a bránit důstojnost člověka i dnes. Je na posouzení, jak tomu repertoár s názvem skupiny samotné přispíval. Jak jsme se kdysi učili, podle filosofa Sartrea (Jean-Paul Sartre) je člověk chápán jako produkt prostředí a výchovy. Co vše musí tedy ve společnosti selhat, aby jeden druhému dokázal vrazil nůž do břicha a jak ze zpráv jsem vyrozuměl, jakoby mnozí pro to hledali ještě omluvu.

Zadražil49

Vážení čtenáři, přejeme pevné zdraví a také mnoho štěstí v novém roce 2015,

mír – přátelství – solidarita.